Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Denny Ratajský nechce být jen stepařem

Denny Ratajský s Radkou Coufalovou – Mary Poppins

autor: archiv divadla

Jméno Dennyho Ratajského patrně více znají pražští diváci, protože se pravidelně objevuje v Divadle Na Fidlovačce. Takže vás možná překvapí, že se cítí Moravákem tělem i duší.

Vy jste na rozdíl od brněnských herců, s nimiž hrajete v Mary Poppins, vlastně Pražák z Fidlovačky...
To není pravda. Působím v Praze poměrně dlouho, ale vystudoval jsem v Brně na JAMU, a pocházím z Uherského Hradiště. Takže jsme Moravák tělem a duší, a stojím si za tím.

Takže původ jsme odhalili... A co vaše zvláštní jméno?
Je to umělecký pseudonym , i když už mi ho stvrdili na matrice a mám ho v občance. Chcete vědět tu historii?

Určitě – povídejte!
Od malička jsme jezdil na různé taneční, stepařské soutěže i do zahraničí. Moje celé jméno zní Zdeněk Denny Ratajský, a protože Zdeněk se špatně vyslovovalo, tak mi otec vymyslel tenhle pseudonym.

A dostali jsme se k tanci a stepu. Vystupoval jste do uměleckého světa právě přes pohybové discipliny.
Jak už jsem říkal, pocházím z moravského Slovácka, a tak jsem navštěvoval všechny možné taneční kroužky, nejrůznější žánry od baletu, přes lidové tance až po step. Ten mi nakonec sednul nejlépe, protože je to sólová záležitost.

Dívat se na step mě hodně baví. Rád abych věděla, jak je to s tréninkem. Je step věc, kterou, když se jednou naučíte, tak vám to jde, a nebo musíte pravidelně trénovat?
Jak jsem říkal, začínal jsem od raného dětství, dřel jsem 4 x týdně dvě hodiny, a v té době jsem to nejvíc nadrtil. Pak jsem jezdil na workshopy do zahraničí, hlavně asi šest let do Vídně, kde jsem se toho naučil nejvíc, protože tam byli trošku dál než my. Ale myslím, že stepovat se může člověk naučit v kterémkoli věku, jen musí mít trochu talentu, smysl pro rytmus a trpělivost v tréninku. Paradoxní ale je, že jsem vystudoval činoherní herectví u pana Karlíka.

Ale já si vás pamatuji z Oněgina v režii Martina Čičváka, ve kterém jste hrál v Činoherním klubu.
To jsem rád, že si to pamatujete. Evžen Oněgin je totiž moje srdcová záležitost. I když si občas v činohře zahraju, muzikálů přibylo, a už mi malinko leze na nervy, že lidi mě spíše mají zafixovaného jako stepaře, tanečníka. Nerouhám se, ale považuju se hlavně za herce, který navíc zazpívá, zastepuje, zatančí.

Ale rozhodně bych vaši „druhou“ profesi nepodceňovala, přinesla vám nabídky z různých stran.
Za ty jsem velmi vděčný. Jsem rád, že mě občas zvou do Ostravy a do Brna. Bavilo mě spolupracovat s Městským divadlem na Mary Poppins i na Funny Girl. A připomínám, že právě tady jsem před patnácti lety přičichl k divadlu, k muzikálu- ve West Side Story.

V Mary Poppins hrajete postavu kominíka Berta, a podílel jste se i na choreografii.
Stavěl jsem společně s choreografkou Luckou Holánkovou kominické číslo, a choreografii pro svou postavu Berta. Byl jsem najat jako stepařský odborník, a od toho se to odvinulo.

Podobně jako Mary Poppins je Bert tak trochu pohádková postava. Berete ho tak?
Já si myslím, že to není nadpřirozená osoba, je to spíš takový zvláštní poděs. Já jsem si k němu našel dobrý vztah, vnímám ho tak, že je to samotář, životní sólista, ale jinak člověk jako každý druhý.

Pozvete diváky na nějaké činoherní představení?
Mám rád hru Emanuela Schmidta Hotel mezi dvěma světy, který hrajeme na Fidlovačce. To je ryze činoherní věc a velice mě baví. Jak jsem říkal, hrozně toužím hrát, nejen tancovat. Před deseti lety jsem byl v angažmá v Ostravě, a vyzkoušel si velké jeviště Myronova divadla. Nebylo by špatné, kdybych si znovu mohl zahrát velkou tragédii – nějaké Rusko...

Tak snad se vám to splní. A co vás momentálně čeká nového?
Na Fidlovačce autorská dvojice Ondřej Brousek a Radek Balaš připravují nový muzikál Nevěsta, podle A.Hoffmeistera. Bude to dobovka z 30.let a měl bych se na tom podílet i pohybově.

18.3.2013 15:03:08 Jana Soprová | rubrika - Rozhovory

TIP!