Scéna.cz 

Marie Ebnerová z Eschenbachu – Deník moderní Evropanky

Výstava Moravského zemského muzea v Brně o spisovatelce Marii Ebnerová z Eschenbachu je koncipována poněkud neobvyklým způsobem. Nedává si za úkol školsky poučit návštěvníka o díle a životě autorky, nýbrž se snaží proniknout do života šlechtičny, žijící v 19. a na začátku 20. století, a to prostřednictvím jejích deníků, jejichž originály se nacházejí v Moravském zemském archivu v Brně a jejichž části jsou zde zveřejněny poprvé, částečně s překlady do češtiny. Výstava je navíc obohacena i o četbu úryvků z deníků. Jedná se o téměř tříhodinový záznam zápisů zachycujících období od roku 1863 do roku 1909. Jde samozřejmě o výběr, více textu je například věnováno roku 1866, neboť letos máme též výročí bitvy u Hradce Králové. Eschenbachová ve svých denících zachycuje nejen události rodinné, počasí a drobnosti ze svého okolí, ale také někdy velmi detailně popisuje, čím se ve své práci právě zabývá, svůj boj s divadelní a literární kritikou, ale též s rodinou, která v první půli jejího tvůrčího období stojí proti této její činnosti, a to včetně manžela. Autorka popisuje i politické události, války, atentáty, politické procesy. Vnímá způsob života bohatých i chudých vrstev. Vzniká tak záznam života v Rakouské monarchii, nejen v jejím hlavním městě Vídni, nýbrž právě i na Moravě v okolí rodných Zdislavic, na severní Moravě (vztahy s Poláky) apod.

Kromě deníků jsou vystaveny knihy Eschenbachové, jejího manžela a jejích literárních přátel, které ve svých denících zmiňuje. Výstava je doplněna aforismy spisovatelky v originále i v českém a anglickém překladu Jiřího Munzara. Možné je též poslechnout si záznam koncertu z hudby Morize von Ebner-Eschenbach. Na klavír hraje Petr Hala, texty zhudebněných básní nejen Marie von Ebner-Eschenbach zpívá Vladimír Richter.
Cílem výstavy je uvést návštěvníka do atmosféry života velkého literárního ducha žijícího a tvořícího především na moravském území, neprávem skoro zapomenuté autorky, která se po celý život vzdělávala sama, což bylo korunováno v jejím stáří uznáním její tvorby čestným doktorátem na Vídeňské univerzitě a nominací na Nobelovu cenu za literaturu. Její věhlas je trvalý a nezpochybnitelný. Již na začátku minulého století vstoupila do školních osnov a učebnic a i dnešní školáci v Rakousku, Švýcarsku a Německu se povinně seznamují s jejím humanistickým dílem. Jediným důvodem, proč je tato příslušnice starého českého rodu u nás stále osobou bezmála tajemnou je fakt, že psala německy.
Výstava po premiéře v Dietrichsteinském paláci v Brně, kde potrvá do 19. června 2016, bude uvedena v Kroměříži a posléze v Praze v Klementinu.