Scéna.cz 

Velkorysost - umění obdarovat

Jednou z „clusteru“ výstav zahajovaných u příležitosti 220. výročí vzniku Národní galerie na počátku února byla expozice nazvaná Velkorysost neboť to byla právě velkorysost a štědrost vzdělaných a movitých mecenášů, která stála u jejích počátků.
V úvodní sekci výstavy se nachází jeden ze zásadních exponátů - zápis z první schůze Společnosti přátel umění, předcházející dnešní NG. Schůze se konala na Malé Straně ve Šternberském paláci za přítomnosti Františka Sternberga, Fridricha Nosticze, Karla Clam - Martinice a dalších zakladatelů 5. února 1796.

Prostoru zde ale vévodí ohromná kytice z bílých květů, o níž se návštěvníci musí dotykem ujistit, zda je pravá. Skutečně jsou to živé květy (každý den obměňované) - „Booguet IX“, jedna z nejnovějších zápůjček, umělecké dílo Holanďana Williema de Rooij (1969), jehož pomíjivá díla z květin jsou odkazem na holandská zátiší.
Z Británie byla zapůjčena soukromá sbírka japonských hraček „necuku“ , miniaturních sošek zvířátek včetně zvlášť ceněného bílého zajíce. Nejnovější dar je také příkladem velkorysosti ale jiného řádu. Pochází od dánského umělce narozeného ve Vietnamu, Danh Voa. Je to kaligrafický přepis posledního dopisu misionáře Jean - Théophane Venarda před popravou adresovaný jeho otci. Venard byl popraven kvůli své misionářské činnosti 20. ledna 1861. Dopis stojí nejen za podívání ale i za přečtení. Misionář je vyrovnán se svou situací, ve smíru se svými vězniteli a ještě má povzbuzující slova pro svého otce. Jedna ze silných osobností, jejichž vírou nemůže otřást ani smrt.
Dokumenty převodních listin z 20. století svědčí o dárcích z řad našich umělců – např. Šíma, Hoffmeister anebo i Hana Benešová.

Následující sekce představují osobnosti mecenášů a některé z jejich darů. Zatímco populární obrazy nebo sochy potkáváme v trvalých expozic nebo na výstavách, podoba dárců zůstává většinou veřejnosti neznámá. Portréty z rukou jejich uměleckých přátel a „klientů“ společně s texty nás seznamují s Lannou, Hoerem, Katzen, Kramářem, Thomayerem, Hájkem a dalšmií.
Dárci byly také spolky- např. Sdružení přátel Moderní galerie věnovalo mezi jinými Zrzavého Poslední večeři, práce Šímy, Miroa, v padesátých letech obdarovala NG dokonce i čínská vláda.
Národní galerie své sbírky rozšiřuje také nákupy, tím nejúspěšnějším v poslední době, který zde mohou návštěvníci vidět, byl Škrétův obraz Humprechta Jana Ćernína z Chudenic, který nabídli mělničtí Lobkoviczowé.
Na výstavě najdou návštěvníci celou řadu oblíbených mistrovských děl ale i neznámých maleb od starších dob po současnost, za nimiž by jinak museli putovat na Hradčany nebo do Holešovic. Každé z nich zároveň připomíná, z jakého základu byly nashromážděny umělecké poklady, které nyní Národní galerie vlastní, a tak koncept výstavy je také výzvou k zamyšlení a případnému následování.
Výstava Národní galerie „Velkorysost. Umění obdarovat “ bude otevřena v Paláci Kinských na Staroměstském náměstí v Praze do 3. července 2016.