Scéna.cz 

Filmové tipy 8. týden

Nic než pravda
Pravda vždy vítězí – nebo snad ne? Napínavý příběh inspirovaný skutečnými událostmi. Americký film (2008). Hrají: K. Beckinsaleová, M. Dillon, A. Bassettová, A. Alda, V. Farmigaová, D. Schwimmer a další. Režie Rod Lurie. Původně filmový publicista, posléze úspěšně zavedený scenárista a režisér Rod Lurie (Poslední pevnost, Strašáci, seriál Zatracení) natočil snímek o dvou silných, i když naprosto odlišných ženách, které se snaží chránit to, co ve svých životech považují za podstatné. Rachel Armstrongová (Kate Beckinsaleová), mladá reportérka významného washingtonského deníku, ve svém výbušném článku odhalila totožnost agentky CIA Eriky Van Dorenové (Vera Farmigaová) a upozornila na nečisté praktiky americké administrativy. Zatímco Erica musí bojovat o svou pověst v agentuře, Rachel se za každou cenu snaží ochránit svého informátora, ale stojí proti ní příliš silný soupeř – samotná americká vláda. V dalších rolích napínavého thrilleru Nic než pravda se představují Angela Bassettová (Avengers: Endgame), David Schwimmer (Přátelé), Matt Dillon (Jack staví dům) a Alan Alda (M*A*S*H).
Vysílání: 20.2., 23.25 hod., ČT2

Katka
Koprodukční dokumentární snímek, jenž obdržel cenu Český lev, mapuje časosběrnou metodou třináct let života narkomanky Katky, její pády, vzestupy, zápasy s drogou, se životem bez domova, se sebou samotnou (2010). Režie H. Třeštíková. Film Heleny Třeštíkové je unikátním časosběrným dokumentem, mapujícím třináct let v životě mladé narkomanky a jejího marného zápasu se závislostí. Proč začala brát drogy? Jak sama říká – chtěla se lišit. Píše se rok 1996 a tehdy devatenáctiletá Katka žije v terapeutické komunitě Sananim v Němčicích s nadějí na obyčejný život. Touží mít přítele, jednou i rodinu. Happy end se však nekoná. Režisérka zaznamenává ve svém filmu rok za rokem Katčin sestup níž a níž na spirále krádeží, prostituce, fyzického i psychického chátrání, přerušované jen občasným vzepětím naděje a odhodlání s drogou skoncovat. Její touha je upřímná, droga ale nakonec vždycky zvítězí. Podaří se Katce konečně najít sílu ve chvíli, kdy otěhotní a budoucí mateřství jí nabídne životní motivaci? Dokumentární snímek získal dvě ocenění na mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v kanadském Montrealu, kde uspěl v konkurenci dalších 18 dokumentů. Na mezinárodním festivalu filmů střední a východní Evropy Go-East v německém Wiesbadenu obdržela Katka Čestné uznání a byla oceněna Českým lvem za nejlepší český dokumentární film. Po řadu let byla také nejsledovanějším dokumentem v našich kinech.
Vysílání: 21.2., 20.00 hod., ČT2

České století: Je to jen rock´n´roll (1976)
Televizní film z unikátní série, která rozkrývá tabu klíčových událostí našich moderních dějin. Bod obratu: Charta 77 a nelehká cesta jejího zrodu (2014). Hrají: M. Daniel, T. Hofová, D. Matásek, J. Hájek, F. Němec, P. Vacek, M. Táborský, M. Pavlata, M. Myšička a další. Scénář P. Kosatík. Kamera M. Krejčí. Režie R. Sedláček. Někoho zavřeli? Ne, ale zavřou! Ta slova charakterizují atmosféru doby. Ale cosi v ní, zatím nejistě, nazrává. Odehrává se schůzka, zvláštním způsobem důležitá pro celý další vývoj českého disentu. Na jedné straně dramatik a spisovatel Václav Havel, na druhé Ivan Martin Jirous, zvaný Magor, vedoucí hudební skupiny The Plastic People of the Universe. Tak trochu setkání dvou světů, stojících na jedné straně barikády. Těžké setkání, které cosi odhaluje a zároveň klade otázky. Jak vlastně dál. Co jsi proti nim od srpna udělal, ptá se Magor Havla. A cosi zasévá. To bylo v březnu. V září přituhuje, probíhá známý a ostudný proces s Plastiky. Odsuzující rozsudek, který vyvolává mnohem více zájmu, než se čekalo, jako by se lidé budili. A vyvolává ještě víc – jasnou potřebu konkrétního, jedinečného činu. Václav Havel, Pavel Kohout a další disidenti se stávají motorem úvah, které vrcholí v myšlence velké petice všech petic, kterou se lze konkrétně a jednoznačně postavit režimu. Textu, za nějž se mohou postavit všichni, nekomunisté, bývalí komunisté, křesťané, všichni proti vládnoucímu establishmentu a bahnu, které produkuje. Zdá se, že země spí, že Husák dosáhl všeho, co chtěl, ale profesor Hájek, bývalý ministr zahraničí, nachází v kavárně uprostřed Prahy ústřední téma: lidská práva, protokol podepsaný v Helsinkách. Udělali komunisté chybu, za kterou budou platit? Myšlenka se rozbíhá a zraje. Není to jednoduché, názory se různí, tak, jako jsou různí lidé, kteří se jimi probírají. Profesor Černý, profesor Patočka a další významní intelektuálové tříbí své postoje, jako lidé, jako myslitelé, jako občané. A nakonec ona hromadná petice všech petic uzrává. Vzniká Charta 77...
Hraný film vycházející z historických faktů je součástí cyklu České století, který zachycuje klíčové okamžiky našich moderních dějin zpracované ryze dramatickou formou. V hlavních rolích Marek Daniel (Václav Havel), Jan Hájek (Ivan Martin Jirous, zvaný též Magor), David Matásek (Pavel Kohout) a František Němec (Jan Patočka).
Vysílání: 23.2., 20.00 hod., ČT2

Vlasovci
Kdo byl generál Vlasov? Jaká byla jeho role v Pražském povstání? Vzpomínky českých pamětníků na květen 1945 odhalují tragický konec Andreje Vlasova a Ruské osvobozenecké armády (2015). Unikátní odhalení a svědectví v dokumentu Aleše Koudely. Dokumentární film Vlasovci se věnuje jedné z nejkontroverznějších kapitol druhé světové války. Bývalý sovětský generál Andrej Andrejevič Vlasov sestavil pod patronátem hitlerovského Německa Ruskou osvobozeneckou armádu, aby svou vlast zbavil Stalina. Dokument je popisem jedinečného dramatu uvnitř celosvětového válečného požáru a předstupuje před diváka s ambicí nabídnout mu dosud neznámé příběhy, očitá svědectví českých pamětníků a unikátní archivní materiály. Těžištěm dokumentu je především líčení posledních dnů Vlasovovy armády, které se odehrávaly na našem území. Zaměřuje se na účinkování Vlasovců na Pražském povstání v květnu 1945, jejich ústup od Prahy a tragické finále. Zaměří se také na hořký osud samotného generála Vlasova – jeho dramatické zajetí, inscenovaný soud a popravu. Film hodlá konfrontovat tvrzení, která byla v minulosti předkládána oficiální ideologií, se skutečností a se zjištěnými fakty. Rozbíjí obvyklá černobílá klišé o druhé světové válce a snaží se o objektivní zhodnocení podílu Vlasovců na válečném dění i na záchraně Prahy za květnového povstání.
Vysílání: 23.2., 21.15 hod., ČT2
Opakování: 24.2., ČT2

Bílá oblaka
Balada o lidech za časů války se srdci čistými jako oblaka na nebi. Slovenský partyzánský film Ladislava Helgeho natočený v barrandovské produkci (1962). Hrají: I. Mistrík, V. Vajsová, E. Došeková, D. Blaškovič, V. Müller a další. Scénář J. Špitzer. Kamera J. Vaniš (Ve slovenském znění) (Premiéra). Na podzim roku 1944 podnikají slovenské partyzánské oddíly ústup do hor. V malé vísce naleznou opuštěnou třináctiletou Zuzku (V. Vajsová), které se ujme voják Peter (I. Mistrík). Ten je pak vybrán, aby s malou skupinou kryli ustupující partyzány proti blížícím se Němcům. Petrovi a Zuzce se jako jediným podaří přežít a jsou nuceni se ukrývat. Nejdříve v samotné vesnici a po jejich odhalení i na horské samotě. Zde nějaký čas žijí v klidu, ale když k nim začnou doléhat zvuky výstřelů i v této odlehlé oblasti, rozhodne se Peter nalézt svou jednotku. Na dlouhé a nebezpečné cestě jej doprovází i Zuzka, protože si slíbili, že budou stát vždy při sobě...
Vysílání: 20.2., 22.20 hod., ČT art

Ritz, nebo nic
Hvězda českého filmu třicátých a čtyřicátých let Adina Mandlová a její pestré i nelehké životní osudy v ukázkách a vyprávěních Z. Procházkové, Z. Kabátové, H. Talpové, O. Suchého, P. Taussiga, S. Motla a dalších (2011). Režie J. Novák. Filmová hvězda a erotický symbol třicátých a čtyřicátých let. Krásná a obdivovaná žena, jejíž jméno spolehlivě plnilo sály. Ale také stránky tehdejšího bulváru... Zároveň nešťastný a psychicky nevyrovnaný člověk, podezřívaný z kolaborantských styků s německými okupanty. Mužů, kteří prošli jejím životem, bylo mnoho, ale prosté štěstí příliš nepoznala. Druhou polovinu života prožila po boku homosexuálního partnera v zapomnění emigrace. Rodačka z Mladé Boleslavi zemřela v příbramské nemocnici na oddělení pro muže. Bylo jí 81 let. Nechtěla žádný obřad. Její popel byl rozptýlen.
Vysílání: 21.2., 22.20 hod., ČT art

Leadbelly
Americký film o životě legendárního černošského bluesmana Huddieho Ledbettera (1976). Hrají: R. E. Mosley, P. Benjamin, M. Sinclairová, A. Mason a další. Scénář a režie Gordon Parks. Nespoutaný, divoký venkovský samorost s duší dítěte a muzikantským talentem od Boha – to byl Huddie Ledbetter, černošský zpěvák, kytarista a bluesman známý pod přezdívkou Leadbelly. Tento samouk bez hudebního vzdělání se nezapomenutelným způsobem zapsal do oblasti amerického folku, blues i jazzu. V roce 1976 vznikl o jeho životě snímek pod režijní taktovkou Gordona Parkse. Hlavní role se zhostil nedávno zesnulý Roger E. Mosley, známý také z akčního seriálu Magnum či filmů Zůstaň hladový nebo Zhoubná vášeň. Biografický film plný humoru, citu i dobových reálií vypráví o těžkém životě bohatém na dramatické události. Huddie se v mládí dopustil vraždy v afektu, a i po odpykání trestu se pohyboval na hraně zákona. Jeho příběh se zachoval díky sběratelům tradiční jižanské hudby, Johnu a Alanu Lomaxovým, kteří na Leadbellyho narazili během objíždění věznic v Louisianě za účelem sbírání materiálu. Leadbellyho talent a originalita je tak zaujaly, že se později vrátili a písně zaznamenali na gramofonové desky společně s jeho autobiografickým vyprávěním. Tyto nahrávky, které údajně pomohly získat pro Leadbellyho milost od guvernéra, se dodnes nacházejí ve sbírkách Knihovny Kongresu ve Washingtonu. Leadbelly je autorem desítek písní, které se staly skvosty amerického blues a folku a dočkaly se i nesčetných coververzí v podání kapel slavnějších, než byl jejich autor – za všechny jmenujme Nirvanu, Creedence Clearwater Revival či Boba Dylana.
Vysílání: 23.2., 20.15 hod., ČT art

Teheránská tabu
Večírky, sex a špína íránské metropole, kde pro svobodu platí přísná pravidla. Kontroverzní animované drama (2017). Hrají: A. Marandi, A. Bayram, S. Elogluová, T. Nash a další. Režie Ali Soozandeh (V perském znění s titulky). Tři mladé ženy a jeden muž mají podobné touhy jako jejich vrstevníci jinde na světě. Žijí ale v Teheránu, kde platí úplně jiná pravidla. Rockové koncerty v klubech, nemanželský sex, alkohol i drogy místní zákony zakazují a vytlačují do podzemí. Kdo má peníze a moc, pravidlům se snadno vzepře. Ostatním, kteří chtějí žít mimo úzce vymezené mantinely, hrozí tvrdé tresty. Při cestě za štěstím a svobodou tak hrdinové filmu musí bořit tabu a riskovat. Snímek je celovečerním debutem íránského režiséra žijícího v Německu Aliho Soozandeha. Natáčet přímo v Íránu nepřicházelo v úvahu, film proto vykresluje atmosféru teheránských ulic unikátní animační metodu rotoskopie. (Aerofilms)
Vysílání: 25.2., 22.45 hod., ČT art

Jak se rodí idol: Robin Williams
Jedním z největších komiků naší doby byl malý smutný muž. Britský dokument. Robin Williams potvrzoval pravidlo, že největší komikové mívají nejsmutnější život. Narodil se do bohaté rodiny, byl velmi plachý a osamělý, ale rád si na něco nebo na někoho hrál. Přesto trvalo docela dlouho, než se herectví začal věnovat profesionálně. Své první filmy, mezi něž patřil třeba Pepek námořník, natočil až kolem třicítky, do té doby byl vidět spíše v komediálních výstupech na jevišti či v televizních pořadech. V roce 1982 si zahrál ve filmové adaptaci slavného románu Svět podle Garpa, celosvětovou popularitu si ale vysloužil díky svému strhujícímu výkonu ve snímku Dobré ráno, Vietname z roku 1987. Oscara získal za neméně strhující výkon ve filmu Dobrý Will Hunting. Dovedl naprosto přesvědčivě zvládnout jak komickou, tak tragickou polohu, často v rámci jediné postavy. V soukromém životě se potýkal s mnoha démony, počínaje bipolární poruchou přes alkohol a drogy až po Parkinsonovu chorobu. To vše byly důvody jeho předčasného odchodu. V srpnu 2014 ho našli v jeho domě oběšeného. Bylo mu tehdy pouhých třiašedesát let.
Vysílání: 26.2., 23.00 hod., ČT art
Opakování: 01.3., ČT art